Nedávno jsem si četl článek o nejčastějších chybách při fotografování s DSLR. Některé rady se mě zdály až úsměvné. Například paměťová karta,která zůstala v PC, baterie doma v nabíječce nebo úplná katastrofa- fotobrašna bez foťáku. Komentáře pod článkem však dávaly autorovi za pravdu - Murphyho zákony prostě fungují. Jedna z chyb bylo i špatně nastavené ISO a já se během pár dní po př
ečtení článku přesvědčil, jak snadno se může něco přehlédnout.Vyrazil jsem si zase fotit a vzal to tentokrát kolem Velkého kamene. Na ten se vždy rád podívám, protože se k němu váží mé vzpomínky z dětství i dospívání. Jedna z prvních vzpomínek je, když mě bylo šest, sedm let. S klukama jsme skákali z kamene dolů - jen z toho nejvyššího místa si nikdo netroufl. Přistoupila k nám spolužačka a když zjistila o co jde--hup a byla dole. Co nám zbývalo--skočit také. Otázka klučičí cti. Nedávno jsem se s tou spolužačkou viděl a když jsem jí to vyprávěl--jen se nevěřícně smála. Dávno na to zapomněla.
Ale zpět focení.
Od kamene jsem šel dolů k potoku. I když to je příliš troufalý název pro to množství vody, které tam teče. Chtěl jsem udělat pár snímků a pak to dát jako hádanku, kde to bylo foceno. Nechtělo se mě stavět stativ a světla bylo málo. Tak jsem nastavil ISO na 1600. Pohoda---bez problémů i z ruky a zvýšený šum mě v tomto případě nevadil. Udělal jsem pár snímků a šel dál. Na okraji pole jsem zase uviděl "své" mraky. Mám dojem, že od doby co mám nový foťák se na obloze vše změnilo a mraky jsou jiné. Kompozice byla jasná - pole, kytka, v pozadí mraky. To už jsem stativ vytáhl a zabral se do "práce". Asi byl na mě zajímavý pohled jak se různě plazím kolem kytky a hledám nejlepší úhel. Pak přiletěl motýlek a sedl na kytku. Nazval jsem si ho - dobráček. Jako kdyby tušil, že se mnou musí mít trpělivost - seděl, ani se nehnul a dával mě čas na focení. Cvakal jsem a cvakal a mé nadšení neznalo mezí. Měnil jsem úhly i vzdálenost a už se těšil, jaké budu mít super fotky. Hmmmm....
Doma hned načtu fotky do compu a .... Koukám jak blázen co to? Něco je špatně. Chvilku mě trvalo než mě to došlo - šum a zase šum. Prostě děs.Ale proč ? Juknu do exifu a ISO 1600 ! Jasně--fotil jsem ten potok a zapomněl pak ISO vrátit na 100. Pak se mě i vybavily okolnosti při focení motýlka - při nahlédnutí na expozici mě překvapila nastavený čas - 1/1600 s při cloně 22. Zarazilo mě to-ale málo. Byl jsem zaujat motýlkem. No co teď ? Fotky vlastně nepoužitelné a to mě bylo líto. Tak jsem začal vymýšlet, jak využít záběrů jinak. Vzpomněl jsem si na zajímavé efekty, které se dají udělat v Qtpfsguji. Takže foto motýlka v Rawu vyvolat do Tiffu s normální expozicí a pak pod- a pře- expozicí 2 EV. A pak už "jen" začít zkoumat různé nastavení a jeho účinky. Časově hodně náročné, ale motýlek si trochu času zasloužil. Některé "výtvory" by se daly použít doma před cukřenkou. Na plašení dětí--haha. Nakonec jsem vybral dvě fotky, které mají něco do sebe.
Jsem zvědavý co se mě stane příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat