Odměnu jsem "dostal" hned na kraji "Velké louky" (tak jsme tomu prostoru v mládí říkali). Šel jsem a rozhlížel se co by stálo za cvaknutí. U lavičky, kterou skauti umístili hned na okraj louky jsem uviděl "něco" na kameni. Vrátil jsem se zpět a ......no není to nádhera ?! První sníh a někdo už sebe i druhé (třeba mě) potěší takovým výtvorem. Slepička nebo holub s ratolestí v zobáčku--jakou kdo má fantazii-- a má nálada se ihned zlepšila i když shůry pršelo.
Již v mnohem lepší náladě jsem pokračoval k Velkému kamenu. Se sněhem jsem ho ještě nefotil. Cvaknul jsme dva, tři snímky a ještě jsem chtěl udělat jeden a..... přiletěla kapka vody a dopadla přesně na střed objektivu. Co to "udělalo" můžete posoudit sami. Nejen že je ta kapka vidět ve formě silného rozmazání ve středu fotografie, ale jak dopadla na objektiv-tak zmátla automatické ostření a celá fotka je "mimo" :
Proběhl jsem kolem potoka,ale nic zajímavého. Vyfotil jsem si první stopy ve sněhu a pokračoval dál. Zaujaly mne až dva kameny. Chodím kolem nich dost často, ale dnes jsem se zastavil. Proč ? To ví jen ten nahoře. Obcházel jsem je ze všech stran a pojednou se mě zdály zvláštní. Jako dva strážci vstupu do lesa. Kde se tady vzaly, proč právě v těchto místech ? Nakonec jsem si je vyfotil spíš jako strážce východu z lesa :
Procházel jsem si lesem sem a tam a zdálo se mě, že vše je hodno zaznamenat na fotografii. Ale přece jen ty kapky vody, které padaly nejen z oblohy, ale už i ze stromů mě donutily dát foťák do obalu. A vyndávat jen když je touha po fotce fakt silná. Takový moment nastal---když jsme spatřil "lásku" v lese. No není to nádhera jak se kolem ní vine, dvoří se jí, namlouvá a pomalu, ale jistě ji objímá ? To nešlo zachytit jen tak a proto jsem si s fotkou opět trochu pohrál a vyšlo z toho toto :
Cestou jsem toho nafotil ještě dost - třeba slunečnice, které bojovaly se sněhem a touhou po slunci, ale nakonec se mě zalíbila tato fotka:
A to už jsem se plazil utahaný domů s tím, že mám večer co dělat
Žádné komentáře:
Okomentovat