Podivuhodný den

Některé dny přejdou, ani si toho pořádně člověk nevšimne a jde spát. A některé jsou hned od rána zvláštní a přitom nemohu říct proč. Takový byl i ten dnešní. Hned ráno jsem praštil dvakrát do mobilu--a to byla chyba. Pak už nezazvonil a já vstával o dvě hoďky později. Normálně potřebuji minimálně hodinu a půl, abych začal vnímat a mohl trochu fungovat. Dnes jsem rekordně do sebe nalil čaj i kávu a byl v pohotovosti a vyrazil do světa. S novou brašnou na foťák......

Nakonec jsem v Sokolově měl dost času a tak jsem zašel do parku. Přece sebou nenosím foťák jen tak. Hezky svítilo sluníčko a začal jsem fotit. Nejen kachničky--ale to stříkající "něco" uprostřed vodní plochy mne fascinovalo. Buď jsem sklerotik--nebo to tady dřív nebývalo. Zkoušel jsem různé časy, clony a schválně jsem si hrál v protisvětle.Jen mne mrzelo, že sebou nemám stativ. Na víc než 1/15 jsem si netroufl.

Pomalu jsem obcházel park a kachničky stále prchaly. Některé i vzlétly--ale to ta potvora s automatickým zaostřováním nestihla.Nebo možná já nestíhal. Měl se mnou někdo být---kdo by je vyplašil a já byl připraven.


Ten park se mě vůbec líbí. Jen je škoda, že tam nejsou všude lavičky. Stát a dívat se do zeleně je fakt nic moc. A že tam míst, kde by se příjemně sedělo je mnoho.

Pak začalo pršet. Začal jsem schovávat foťák a..... vždyť mám na nové prašně pláštěnku ! Nasadil jsem ji a  ...nemá to chybu. Vtipné bylo -že foťák byl hezky  uložen pod pláštěnkou a já mokl. Že mám na bundě kapuci---to mě nedošlo. 

Pak už jsem letěl do auta a jen k Citicím. Chtěl jsem vyfotit místo odkud se bude napouštět Medard.