neděle 18. října 2009

Ranec plný písniček

Nejen prací živ je člověk a tak jsem si vyrazil za kulturou. Něco málo trampské a folkové písně nemůže škodit. Foťák jsem si vzal pochopitelně sebou. Tentokrát se vystoupení odehrávalo v kinosále a tak podmínky k focení byly horší. Fotografování na patnáct metrů v tomto světle je "legrace". Stativ jsem si nebral s tím, že se mě ještě ruce neklepou a v ruce dlouhé časy udržím. Snímek pódia je focen 1/5 sekundy..ani jsem nedýchal. V levém spodním rohu moderátor Štěpán Podéšť přemýšlí jak začít.





Pódium je nehybné, ale jak přišly skupiny--bylo jasné, že ten čas je nepoužitelný. Nechtělo se mě "poskakovat" pod pódiem a fotit s bleskem - tím se zcela "zabije" atmosféra. A tak jsem zvýšil ISO na 800 a zkoušel fotit z té dálky. Nějaký ten zvýšený šum se přežije, hlavně když ta ostrost bude ucházející. Skupina Zlej sen naštěstí seděla--jen ty ruce na kytarách byly nějaké rychlé. Čas 1/8 - málem jsem si vyrobil stativ ze svých "zdřevěnělých" rukou.



 To se skupinou Proměny to bylo horší. Bylo jich celkem osm a i zvukař Míra Zika se zapotil než nastavil všechny mikrofony. Ono také nastavit a ozvučit osm zvukových mikrofonů, plus nástroje je hezký oříšek.Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsem sám dělal zvukaře. S tehdejší mojí výbavou by to byl neřešitelný problém. I když ve své době Trable měly tolik členů, že jim říkali "Alexandrovci". Takže všechno jde..když se chce. Každopádně jsem celou skupinu do záběru nedostal. Tedy do záběru, který by se dal použít. Takže jen část skupiny :




Pak Štěpán Podéšť uváděl plzeňskou skupinu Fregata a vyfotil jsem je 1/30 z nějakých osmi metrů. Rozdíl je velmi patrný.



Jako poslední nastoupila na pódium skupina Bodlo a já schoval foťák--chtěl jsem si jejich "řádění" a skvělou muziku vychutnat. Jen v jeden okamžik jsem nevydržel, rychle vytáhl foťák a cvaknul. Ten "držák" (jinak také zpívá) s textem pro zpěváka se nedal nevyfotit.



 Pak poslední píseň a hodně velká část lidí se přesunula na sál na tradiční "sejšn". Bratr Rančer okamžitě vyrazil k pultu--nevím zda něco objednat nebo se podívat na obsluhu--každopádně jsem byl také rychlý a stačil jsem za ním vyběhnout a nenápadně vyfotit :




Mezitím už hlavní pořadatel Tonda vytáhl kytaru a začalo se neformální hraní. Zdatně mu zpěvem pomáhala Eva.



No a pak se postupně rozjížděla skupina Bodlo a sál kulturáku jim byl malý. Sledovat s jakou hrají chutí, jak sami sebe baví---to je prostě zážitek k nezaplacení. A tak jsem fotil a fotil a najednou bylo ráno..




Žádné komentáře:

Okomentovat