Lov blesků.

Ten den se to dalo čekat. Všude psali, hlásili silné bouřky a nebezpečí blesků. Já se těšil. Vzal jsem si sebou do práce foťák, stativ, deštník. Byl jsem připraven.
Už k večeru se objevovaly zajímavé mraky a já občas cvaknul :

Dalších pár : http://picasaweb.google.com/sedlak.zdenek/Mrak#
Trochu jsem si s tím pohrál a některé vypadají až zlověstně.
    K půlnoci se na západě začalo černat a později byly vidět i blesky. Postupně byl vidět na západě takový "tanec", že jsme začali doufat, že se nám to vyhne.
Přišlo to po čtvrté ráno---nastalo naprosté bezvětří. To nikdy nevěští nic dobrého. A také ne. Během deseti minut se zvedl vítr až se stromy ohýbaly a spustil se liják a vzápětí to bylo jak u Verdunu. Blesky byly naprosto všude----celá obloha zářila.
To už jsem měl foťák na stativu a připravený deštník. Vyběhl jsem ven a.....
Houby, houby slavný soude----vítr strhával ten prudký liják všemi směry. Ať jsem dělal s deštníkem co jsem chtěl--během chvíle jsem měl mokrý objektiv. Musel jsem zavelet k ústupu. Běhal jsem po firmě sem a tam a snažil se najít místo odkud bych mohl fotit. Marně...
Nakonec jsem stativ postavil do vrat na východní stranu, objektiv kryl deštníkem a ......lovil.
Střídal jsem časy--úhel záběru a stále NIC. Vzýval jsem toho "nahoře", ať není tak krutý a "hodí" mě pořádný blesk přímo před objektiv. Marně.....
Pak jsem i zapnul sekvenční snímání v naději, že se přece musím trefit. Bylo až směšné, že blesk proťal oblohu přímo přede mnou v pauze mezi dvěma cvaknutími závěrky.
Bouřka skončila a .....nafoceno necelých dvě stě fotek.
Až doma v compu jsem zjistil, že ---na jednom jediném snímku je  toto :

No jo---lovit blesky není snadné. Tím spíše, když má člověk omezený rozhled. Příště vyrazím někam na pole. A vezmu si sebou i bleskosvod.....

HDR II

Tak si tak chodím v Dolomitech a koukám co bych cvaknul. Vidím vápencovou skálu, celkem hezké mraky a mezitím občas probleskne slunce--prostě pastva pro oči. Tak neváhám a fotím :

Už když jsem to cvaknul mě bylo jasné, že to co vidím--mě foťák nevezme. Tak postavím stativ a jdu na to znovu - použiji bracketing (http://cs.wikipedia.org/wiki/Autobracketing ). První fotka s prioritou clony (8) a časem 1/500 , ISO 100 . Další EV -1 (clona 8, čas 1(1000) a třetí foto EV +1 (clona 800, čas 1/250).

Vše fotím do Rawu. Doma "vyvolám" fotky a uložím s lehkým zaostřením do Tiffu.
Pak je načtu v Zoneru a použiji funkci HDR. Lehce upravím přednastavené hodnoty a :

Sice zmizely přepaly v obloze, ale .......prostě "nic-moc". Fádní fotografie kde není ani vidět má námaha v té nadmořské výšce. Co s tím ?
Něco to chce. Něco co té fotografii "dá šťávu". Tak jsem použil svůj oblíbený program s tím šíleným názvem - Qtpfsgui. Vyzkoušel jsem pár profilů, pár nastavení a nakonec jsem vytvořil pomocí profilu "Fatal" toto :

 Někdo může namítnout, že to není reálné, že neodpovídají barvy atd., atd. Možná.
Ale mě ten obrázek říká dost. A to je hlavní. Je to i o pocitech

Fotografování ohňostrojů

Tak byla v Sokolově opět soutěž ohňostrojů a já u toho nemohl scházet. Musel jsem si spravit náladu. Poslední fotografování ohňostroje v Habartově totiž dopadlo špatně. To bylo tak :
Než začal čekal jsem asi půl hodiny s připraveným fotoaparátem. Clona, čas, stativ a nastaveno do předpokládaných míst. Klepal jsem se zimou a vůbec mě nedošlo, že zima může být i mému foťáčku. Začal ohňostroj a já začal fotit. Ale ejhle----copak to je ? V hledáčku je to nějaké rozmazané ! Přepínal jsem z manuálního na automatické otření a stále nic. A čas nebyl---ohňostroj v Habartově netrvá dlouho. Když jsem přišel na světlo--rázem bylo jasno : zamlžený objektiv. No jo no....

                                          Takhle to dopadlo

Takže jsem se do Sokolova vyloženě těšil. Nový stativ a připravený na vše ! To musí dopadnout dobře. Trochu jsem ale podcenil čas příjezdu a to množství lidí na Bohémce. První ohňostroj jsem fotil z dost blízké vzdálenosti- nebylo kam couvnout. Až druhý a třetí jsem stačil utéct dostatečně daleko.
U fotografování ohňostroje je několik problémů. Jedním z nich je zaostření. Z jedné strany je ideální manuální zaostření. Vybral jsem si vzdálenou budovu a přes displej a sedminásobné zvětšení zaostřil manuálně :

Druhým problémem je expozice. Nechávat to na automatice je sázka do loterie. Clona je mě jasná. Od doby kdy jsem si udělal test ostrosti fotografie při různých clonách--téměř zásadně používám clonu 8. S časem je to horší. Scénický program mého fotoaparátu mě nabízí čas 4 sekundy. To se mě zdá dlouhé a tak volím manuál a nastavuji střídavě 1 sekundu a 1,6 sekundy.Pro některé fotky by se mě zamlouval i kratší čas, ale to už je otázka rozhodnutí a rychlosti přepnutí. Finta je v tom, že dopředu nevím, jestli na oblohu vylétne jednotlivá "raketa" nebo celý gejzír výbuchů. Trochu se dá odhadovat podle hudby a také podle dramaturgie--ale stejně je to risk.
No a pak už se "jen" fotí. U ohňostrojů používám sekvenční fotografování. Nelze se spoléhat na rychlou reakci. Může se sice stát--že cvaknutí přijde v nevhodný okamžik--ale je to i otázka cviku a odhadu.

Ideální je fotit ohňostroje do Rawu. Mimo všechny ostatní výhody je možné si "hrát" s nastavením bílé a třeba  barevně nezajímavý-ale obrazem pěkný ohňostroj doupravit. Malý příklad :

Tentokrát jsem zkoušel i různé experimenty. Nastavit clonu 8, čas 1 sekundu a....v okamžiku záblesku ohňostroje---prudce trhnout foťákem. Jak moc---je věcí náhody, odhadu, štěstí.
Tady je jeden z experimentů :

 Ani nevím, který ohňostroj vyhrál. Ale to pro mě nebylo podstatné. Fotek jsem udělal dost a tohle je jen malá část z nich. S některými si budu postupně hrát a použiji je příště.

No a zbytek fotografií je tady ?
http://picasaweb.google.com/sedlak.zdenek/OhnostrojVSokoloveII#