HDR II

Tak si tak chodím v Dolomitech a koukám co bych cvaknul. Vidím vápencovou skálu, celkem hezké mraky a mezitím občas probleskne slunce--prostě pastva pro oči. Tak neváhám a fotím :

Už když jsem to cvaknul mě bylo jasné, že to co vidím--mě foťák nevezme. Tak postavím stativ a jdu na to znovu - použiji bracketing (http://cs.wikipedia.org/wiki/Autobracketing ). První fotka s prioritou clony (8) a časem 1/500 , ISO 100 . Další EV -1 (clona 8, čas 1(1000) a třetí foto EV +1 (clona 800, čas 1/250).

Vše fotím do Rawu. Doma "vyvolám" fotky a uložím s lehkým zaostřením do Tiffu.
Pak je načtu v Zoneru a použiji funkci HDR. Lehce upravím přednastavené hodnoty a :

Sice zmizely přepaly v obloze, ale .......prostě "nic-moc". Fádní fotografie kde není ani vidět má námaha v té nadmořské výšce. Co s tím ?
Něco to chce. Něco co té fotografii "dá šťávu". Tak jsem použil svůj oblíbený program s tím šíleným názvem - Qtpfsgui. Vyzkoušel jsem pár profilů, pár nastavení a nakonec jsem vytvořil pomocí profilu "Fatal" toto :

 Někdo může namítnout, že to není reálné, že neodpovídají barvy atd., atd. Možná.
Ale mě ten obrázek říká dost. A to je hlavní. Je to i o pocitech