Zázraky se dějí

 

Nedělní odpoledne - pohoda, klídek, kafíčko. Sedím si u compu a dělám jako vždy fotky. Zaslechnu jak se Míňa s někým baví mobilem. Pak přijde s tím, že "někam" jedeme. Na moji otázku : "kam"?--slyším jen : "uvidíš je to překvapení". Říkám si - hmm, zase jedeme někam na návštěvu a dál to neřeším a pokračuji s fotkami. Pak jsou čtyři hodiny a vyjíždíme. Na můj dotaz jestli mám vzít foťák slyším jen : nemusíš,ale bereš ho přece vždy . 

Nevěděl jsem kam jedeme-tak jsem odmítl řídit. A postupně stoupala má nervozita a možná trochu i rozladění z toho, že jsem nevěděl cíl naší cesty. Míjeli jsme postupně všechny odbočky ke známým, příbuzným atd.---a Míňa si ze mě dělala legrácky--jak to, že mě to ještě nedošlo. Byl jsem zmaten a už ani neodpovídal....

   Pak jsme projeli nějakou závorou a .....letiště, letadlo a slova : ČEKÁ NA TEBE

Nastal chaos. V mé hlavě. Ano---chci to---moc! Je to jeden z mých snů. Ale..... Pilot se mě ptá kam poletíme ? Proboha co já vím !!! Dejte mě čas--nemám rád rychlá rozhodnutí. Všichni se bavili--jen mě se honily v hlavě tisíce myšlenek. Kam ? To je asi jasné - Loket, Sokolov, Habartov. Nic jiného mě v tu chvíli nenapadá. Pilot vidí že mám foťák a upozorňuje mě, že z focení asi moc nebude. Je nádherně, slunce svítí jak kdyby to mělo být naposledy a v tom je právě problém. Kryt kabiny se prý bude lesknout a nebude možné fotit. Jdeme k letadlu a mě se honí hlavou co nastavit---mojí oblíbenou prioritu clony nebo času ? Není čas se moc rozmýšlet a tak volím jistotu času.........a už jsme najednou nahoře.

Karlovy Vary

    Pak otočka o 180 stupňů a upalujeme na Loket. Ještě se s pilotem domlouvám, že fotit budu až při zpáteční cestě. Přece jen slunce máme přímo proti sobě. A tak koukám , koukám a koukám.... Mám výhodu toho, že letecký pohled znám z mapy.cz---ale přesto mě mnoho věcí překvapilo a až později doma z fotek jsem zjišťoval, co to vlastně bylo. Ale to už jsme u Habartova. A já fotím a fotím.

Habartov 

Oblétáme Habartov se všech stran  a pak klesáme k jezeru. Medard fotím dlouho a teď mám možnost z ptačí perspektivy. Jupííííííííííí...

Děláme kolečko nad Radvanovem a hurá na Sokolov.

A pak nás čekal Loket. Na tom mě záleželo hodně. Pilot byl šikovný a snažil se nalétávat tak, aby slunce nepražilo přímo do kopkitu letadla. A já fotil. Dá se říct, že spíš intuitivně.

Loket nad Ohří

Pak ještě zakroužit nad Horama a šli jsme na přistání. Vystoupil jsem z letadla a ......no--ty pocity se nedají popsat. Jedním slovem - NÁDHERA.
Díky Míňo---tenhle dárek k narozeninám fakt stál za to....

Přežili jsme

Až při úpravách fotografií jsem si uvědomil, že jsem měl přece jen použít prioritu clony. Nevadí---i tak dopadly fotky lépe než jsem čekal  :  https://picasaweb.google.com/sedlak.zdenek/LeteckeSnimky