středa 31. října 2012

Objektivy

Sen se stal skutečností a já mám dva perfektní objektivy. Oba zoomy. Jeden už delší dobu--širokoúhlý 2,8 - 4 a v přepočtu na kinofilm 24- 120 ohniskovou vzdálenost :


A druhý jsem si pořídil před pár dny : 2,8 - 3,5 a ohnisko 100 - 400 :


Sice jsem zjistil, že budu muset začít posilovat, protože už to přestává být "legrace" třeba hodinu fotit. Mají svoji váhu. Také asi budu chodit ještě více ověšen nebo si pořídím nosiče.
Ale hlavní je-----co dokáží ! Prostě nádhera !
Na ukázku pár fotek z dnešního odpoledne foceno ze stejného místa. Ohnisková vzdálenost uváděna v přepočtu na kinofilm.

ohnisko 24
ohnisko 50
ohnisko 100
ohnisko 138

ohnisko 294

ohnisko 400


Ani Vilda mě tentokrát nedokázal uniknout. Na tu vzdálenost netušil že ho fotím a nemohl dělat hérečku a cukat se :






čtvrtek 23. srpna 2012

Trampolínové odpoledne





Občas se prostě den povede a člověk pro to nemusí ani moc udělat---jen být v určitý čas na správném místě. Bral jsem si sebou šestistovku objektiv a pár fotek s ním udělal, ale nakonec to NEJ bylo s klasikou a stačila k tomu trampolína a "DIVOŠI".
další fotografie : https://picasaweb.google.com/sedlak.zdenek/TrampolinoveOdpoledne?authkey=Gv1sRgCOGy8MGDx7zi6AE

neděle 19. srpna 2012

Odpolední cyklovýlet

Chtěli jsme se projet na kolech a mimo jiné konečně zjistit jak vypadá cyklostezka z Nebanic dále na Cheb. Tak jsme v sobotu odpoledne vyrazili. Byl pěkný pařák--ale dalo se jet bez infarktu.
Za Habartova směr Lítov-Kaceřov a dále směrem na Hartoušov. Tam odbočit doleva na Nebanice a první občerstvovací stanice - restaurace s roztaženými slunečníky.
A pak už hezky doprava podél Ohře na cyklostezku.


Cestou je několik mostů a tak bylo zajímavé sledovat co tam ty rybičky vyvádějí.






                                           Ale i různá zákoutí.



Sice jsem přibral, ale tenhle most vydržel.
  Podél Ohře jsme dorazili až do Chebu a byla to paráda, pohoda, klídeček. Ale najednou cítím, že jsem nějaký naměkko.  Tedy ne já--ale přední kolo !!! A kruci - naposledy jsem píchl jako mladý kluk v minulém tisíciletí. Ale asi to bylo určeno osudem. Zcela vyjímečně jsem si totiž do brašen dal i lepení.
Takže jsem kolo napůl tlačil, napůl nesl až k firmě kde pracuji. Naštěstí to bylo asi jen půl kilometru a tam k dispozici nejen kompresor,ale i nádobu s vodou. Takže rychlá lepící akce s jedním dvanáctistupňovým na uklidnění a už jsme mohli vyrazit dál.


Po staré "ypsylonce" , pak přes most přejet "šestku" a přes Potočiště a Loužek zpátky do Nebanic. Tam doprava na cyklostezku a přes Mostov do Kynšperka. Přes Pochlovice do Kaceřova a už jsme byli téměř v Habartově. Celkem asi 50 kilometrů pohodové, klidné jízdy. Jen ten náš Vilda byl nějaký unavený a už nás nechtěl ten večer ani vidět :